Druhý den nás čekala další nálož v podobě nových geologických termínů v
angličtině a nonstop mluvení Ármanna (ještě, že druhý učitel, Páll,
tolik nemluví).
Hned po ránu jsme vyrazili k souvrstvím, kde se střídaly lávové proudy s
vrstvami z jökulhlaupů a potom jsme se přesunuli k nádherným čedičovým
sloupům Dveghamrar, kde byly vidět oba druhy tuhnutí (vlhké i suché).
Mluvilo se o inverzním reliéfu, který je tu vlastně všude. Lávy vyplnily
údolí a časem eroze zničila kopce okolo a tak se z údolí plných lávy
staly najednou hory.
Courali jsme se v lávovém poli z výbuchu Laki (1783-4 n.l.), nakukovali
do různých zákoutí (lava rise pits) a bořili se v popelu z Grímsvötnu
(někteří ho i jedli, že, Péťo). Přejeli jsme největší (1000km2) a
nejaktivnější sandur na Islandu, Skeiđarársandur, a už jsme se blížili k
národnímu parku Skaftafell, který pokrývá splazy Vatnajökullu a
Öræfajökullu.
My jsme viděli Morsæjökull, Skaftafellsjökull a Svínafellsjökull. Celý
NP je pod vulkánem Öræfajökull s nejvyšším vrcholem Islandu -
Hvannadalshnúkurem (2119 m n. m.). Öræfajökull od osídlení Islandu
vybuchl jen dvakrát, ale je považován za největšího zabijáka ze všech
vulkánů na ostrově. V roce 1362 vybuchl, způsobil obrovský jökulhlaup a
zabil většinu lidí, kteří žili v jeho okolí. Šli jsme k 20 m vysokému
vodopádu Svartifoss, který je zasazen to krásných čedičových sloupů a
pak se šli podívat na Skaftafellsjökull. Stavili jsme se i u
Svínafellsjökullu, kde jsme byli s oddílem (2008).
Cestou dál na východ jsme měli krátkou zastávku u nejvyšší islandské
morény (Kvíárjökull, výška cca 100 m), přejeli jsme Breiđamerkursandur
před Breiđamerkurjökullem a hrnuli si to k Jökulsálónu, populární
ledovcové laguně před již zmíněným ledovcem. Tahle laguna je největší a
nejhlubší na Islandu a každý rok se zvětšuje s tím, jak
Breiđamerkurjökull ustupuje. Za následek to má hromadění sedimentů v
jezeře místo v řece a moři, silnější příliv a erozi materiálu pod
mostem, čemuž se místní snaží zabránit betonovou zdí v řece. Povozili
jsme se na obojživelném vozítku po laguně, nafotili si led a tuleně,
nějaký blázen se vykoupal mezi krami a jelo se na ubytování. Ráda bych
vám napsala, kde jsme spali, ale pamatuju si jen, že to byla nějaká
bývalá internátní škola :-)
Večer opět jedna skupina shrnula den a jedna vařila večeři.
Fotky tu.
Žádné komentáře:
Okomentovat