Tak je na čase shrnout si zářijové orienťákování, neb poslední trénink bude dnes odpoledne.
Od Jirky jsem měla za úkol nakreslit mapu na školní OB v Kralupech.
Bohužel jsem to nestihla, tímto se moc omluvám, byla jsem celé léto v
luftě. Do dalšího termínu na žádosti to snad nějak stihneme, ale nejdřív
musím vymyslet, kde vezmeme data pro vrstevnice. Zapracuju na tom.
Teď islandské zprávy. Byla jsem na 4 trénincích.
První byl na mapě Öskjuhlíð nord. kopeček s Perlanem navrchu, skalky,
nějaká rokle, lesopark a cesty. Dlouhá trať měla jen 2,4 km. Orientačně
docela pohoda (kdybych opět nezmatkovala). Mělo to jen pár záludností:
1) Králíci - sviňáci běhají všude, pokaždé se jich leknu, zakrslí-nezakrslí, prostě je jich tu moc
2) 1:4000, takže jsem všechno přebíhala
3) E=2 m, což jsem si taky nepřečetla.
Kupodivu jsem byla 6. z 8, což mě povzbudilo.
***
***
Druhá kulišárna byl Vífilsstaðahlíð. Dana, která tu taky běhá, mě
naštěstí vzala autem, nevím, jak bych se tam jinak dostala. Na startu
jsem vyfasovala bílý papír s kontrolami a pastelky a musela jsem si mapu
nakreslit. Cha cha cha, počkejte, panáčci, takovejhle trénink vám taky
připravím, až budu doma. Pěkně vybírat, co je důležité a pracovat
hlavou. Sever jsem si sice zakreslit nezapomněla, ale elektrické vedení
jsem si nenamalovala a ono mi "kupodivu" v tom lávovém poli chybělo.
Dobré by bylo i kouknout na měřítko, že. Získala jsem bezkonkurenčně
poslední pozici. Za prima špek považuju kontrolu "jáma", kdy byl lampion
postavený v díře, velké akorát tak na něj a byl zarovnaný s terénem,
takže se dal najít jen pohledem přímo shora. Pěkný zážitek, pořádný les
(opravdu), prima lidi. Na Bobešovy "korunominuty" v lese asi jeden z
nejlepších závodů :-D
***
***
Třetí trénink byl bohudík normální, Long měl 3,5 km a běhalo se v
Laugardaluru. To je ten park s bazénem, fotbalovými hřišti, botanickou
zahradou a kempem, kde jsme spali s oddílem. Na to, že mapa byla
malinká, tak nám to stavitel pěkně natáhnul, když jsme potřetí běžela
kempem, tak už mi to bylo skoro blbé. Sedmé místo ze 14 je pěkné, až na
to že nás dokončilo jen 8. Zbytek byli nějací borci z bootcampu.
***
***
Poslední trénink, kde jsem byla, byl asi nejvýživnější, takže doufám,
že mě Petr a Vincent, které jsem nalákala na Facebooku, neproklínají.
Běžela se klasika a línurathlaup opět na Öskjuhlíðu (ale na větší mapě),
nejsem měkkejš, dám si technický trénink. Ó má blbost nezná mezí. Celá
věc spočívá v tom, že mezi některými kontrolami se musíte pohybovat po
linii vyznačené na mapě a tam jsou kontroly, které v mapě nemáte, ale
měli byste je potkat a orazit. Jednoduché, ne? Celá kategorie byla DQ,
protože jsme nenašli první kontrolu. Linii jsem sledovala poctivě, z 5
nezakreslených kontrol jsem našla 2. Z dalších byla jedna blbě
zanesená, jedna schovaná a jednu jsem snad ani potkat nemohla. Ztratila
jsem se na pár čtverečních metrech na konci závodu, celý můj výkon byla
tragédie a hluboce se stydím.
***
***
Doufám, že si dneska spravím reputaci, protože za 10 dní běží mistrák
štafet (třeba mě někdo vezme do party) a za 17 dní mistrák jednotlivců.
Tak aby to nebyla mezinárodní ostuda, zatím to všichni berou s humorem a
aspoň předstírají, že jim nevadí, že se na mě pokaždé čeká.
Držte mi palce.
PS: Dana říkala, že jí měl v časopise Orientační běh vyjít článek o islandském orienťáku, nemáte ho někdo?
Žádné komentáře:
Okomentovat