Tak jsem měla dilema. Dát tenhle článek po Kulturu, Různé nebo snad
založit složku Jídlo? Dejme tomu, že stravování je součást kultury :-)
Edit: při kopírování na nový web jsem prostě založila složku jídlo a je to :-)
Podstatou tradičního islandského jídla je "využít všechno" a mít to trvanlivé (rozuměj přes zimu).
Vezměte si třeba ovci/berana/jehně - kromě vlny dá maso, to se
sní/nasolí/vyudí/jinak uchová. Dál pak vnitřnosti. Z toho se dělají
superhnusné tlusté "párky" a takovou rosolo-tlačenka, taky e-e, aspoň dle
mého názoru. Kromě toho se ještě dělá krvavý pudink, játrový pudink a
spousta zabíjačkových jídel. Jo a zpracovávají se i beraní varlata, prý
lahůdka, ale nezkoušela jsem. No a co vám zbude? Správně, hlava. Té se
tu říká svið.
Přijdete do supermaketu, vezmete si mražené hlavy (fakt to tu mají
všude), nebo si někde od farmáře koupíte čerstvé, uvaříte, necháte
vychladnout a sníte. Ty hlavy nejsou celé, nýbrž nějakou cirkulárkou
přefiknuté podélně. Ideální pro studium nitra ovčí lebky. Jo a ovce mají
pěkně ostré zuby (jo, ta hlava je i s čelistí, pořádně ozubenou).
Takže na každou porci vyjde půl hlavy, pěkně i o očičkem. Jediné co se
nejí, je ucho. To proto, že na uchu měly ovce odjakživa značky majitele a
tak se ucho nechávalo na důkaz, že jste snědli svojí ovci a ne
sousedovu. V Núpuru jsem měli možnost ochutnat - dobrý to
je. Nechápu, proč to jedí studený, teplý by to bylo lepší.Nejlepší
(podle mně) je maso na čelisti, podle Islanďanů je nejlepší to oko.
Dobrou chuť!
Další místní specialitka, podle spousty lidí nechuťárna vysokého
kalibru, je pověstný fermentovaný žralok, hákarl. Opravdu smrdí po
amoniaku. Mějte mu to za zlé, když chudák nemá ledviny... Tak se prostě
ta obluda plná močoviny ve svalech zakope, nechá se nějakou dobu hnít a
pak se to baští. Ochutnali jsme i tohle. Chutná to ucházejícně, jako
dost silný sýr, ale to by to nesmělo tak děsně zapáchat. Nepominutelný
odér z toho dělá chuťově poněkud nemilý zážitek, obzvlášť, když nesnáším
gumové věci a tohle je fakt jak guma. Takže oprava: chutná to...silně.
Uch.
Ryby se jedí ve velkém, druhů spousta, vařené/smažené/uzené. Docela levně se dají pořídit i krevety. Nesmím opomenout harðfiskur,
sušené ryby. Puchnou děsně, ale je to mňamka. Buď se jí rovnou, nebo
se to namaže máslem, nebo se to na pár hodin namočí a pak uvaří.
Mimochodem mnohem lepší, než hluboce zmražená ryba.
Na srovnání jsou dobré takové tenké žitné palačinky, flatkaka, co se dají jíst slané i sladké. Pak je tu ještě rúgbrauð,
vařený žitný chleba, takový ten, jak se zakopává do země u termálních
polí. Z mého pohledu je to moc sladké a "matlavé", ale Nýna to rád.Z mléčných výrobků je tu známý skyr a spousta dalších druhů mléka, ale to je na celý extra článek...
Žádné komentáře:
Okomentovat