středa 28. září 2011

Maso a ryby

Maso
Kromě toho, že je drahé, se islandské maso vyznačuje i dobrými vlastnostmi.
Místní produkce zahrnuje jak už zmiňované jehněčí, tak i hovězí a vepřové. Nicméně prasata jsem tu ještě neviděla :-) Kromě toho se dá koupit i koňské a sobí maso, jak jsem se dočetla. Soba jsem tedy asi ještě nikdy nejedla.
Co sem mi líbí je, že většina zvířat (koně, krávy, ovce) je z volného chovu. Navíc se jim do žrádla nesmí nic přidávat - žádné hormony a jiné fujtajbly. Kvůli bezpečnosti se sem nesmí dovážet maso a třeba ovce se mezi regiony taky nesmí  převážet živé, s výjimkou ovcí z Westfjordů, u kterých nejsou nemoci a mají super genetické předpoklady a patří mezi "elitu". Hlavně maso chutná jako maso a není "vyhnané".
Ještě jsem si vzpomněla na pár tradičních jídel:
Z jehněčího (myslím, že z ramínka) se dělá kjötsúpa, masová polévka. Je to hodně silný vývar s pořádnými kusy masa a zeleniny a chutná to báječně! Taktéž z ovce se dělá taková želé-tlačenka, to jsem myslím někde zmiňovala, ale abyste fakt pochopili, o co jde: je to sheep-head jelly.

Ryby
Ryb se tu prodává nepřeberné množství (obzvlášť pro mě, jsem jasný suchozemec). Když tak zavzpomínám, co jsem všechno za tu dobu, co jsem tady (skoro dva měsíce!?) ochutnala, myslím, že toho bude pořádná řádka.
Nejvíc se jedla ýsa, treska skvrnitá. V Núpuru se jedla i lúða, to je halibut, nejlepší je asi pečený v troubě. Ochutnali jsme i skötuselur, mořského ďasa. Co mi fakt chutnalo, byl siven, bleikja - a pstruh, silungur. Lahůdka je steinbítur, jak se tomu říká česky nebo anglicky ví Wikipedia :-) Losos, lax, to je klasika. Samozřejmě se jich tu jí víc, ale ty jsme buď nechutnali, nebo si je nepamatuju.
Líbí se mi výběr ryb, třeba o víkendu je tu blešák a v tom samém baráku je otevřený trh s čerstvým pečivem a rybami, paráda. A dobrota.

Žádné komentáře:

Okomentovat