pátek 27. dubna 2012

Plnění restů IV. - Ze Snæfellsnesu do Akureyri

Po chladné noci strávené v ovčí ohrádce mezi chcíplou velrybou a ledovcem jsme se vydali na severní pobřeží poloostrova Snæfellsnes a dál k Akureyri.
Ráno jsme si vyšlápli na Saxhóll, malý kráter na západě poloostrova a už jsme si to frčeli po pobřeží na východ. Po nezbytném kafi a vyčištění zubů na benzínce (ráno se nikomu v zimě nechtělo) jsme konečně byli plně provozuschopni. Zastavili jsme si pod Kirkjufellem, doopravdy impozantním kopcem zajímavého geologického složení. kdybyste nevěděli, jaký dort chci k narozeninám, tak jeden ve stylu Kirkjufellu, prosím (nebo aspoň mrkvovej). Netrvalo dlouho a dojeli jsme do Stykkishólmu. Vyšplhali jsme k malému majáku, našli kešku, vyfotili si sci-fi kostel a stavili se v Bónusu. Malé, ale pěkné městečko jsme brzy nechali za sebou a po ne zcela ideální cestě jsme mířili k Akureyri.
Zamávali jsme asfaltce a kroutili ti to kolem pobřeží na severovýchod. Cestu nám zpestřily hned dvě kešky, počasí nebylo nijak špatné, ale dost foukalo. Po delší době jsme se napojili na asfaltku (sláva!) a zajeli si protáhnout nohy ke skanzenu Glaumbær, spoustě drnových domečků. Škoda, že nebylo otevřeno, ale paráda to byla i zvenčí. 
V Arkureyri jsme nakoupili, napsali a poslali pohledy (šly domů přes týden, nevídáno-neslýcháno!), prošli se po městě, ke kostelu a zjistili, že kemp je zavřený. Taky jsme zjistili, že se ještě lyžuje. Naštěstí si bystrý řidič Honza cestou z města všiml odbočky k dalšímu kempu, což se ukázalo jako velká výhra. V kempu nikdo, závora dole a tak jsme zatelefonovali, dorazil správce a nechal nám otevřený domeček s kuchyňkou i sprchami - myslím, že moc dobře věděl, že venku spát nebudeme. Ale pro jistotu jsme jeden stan píchli venku, abychom ráno, kdyby se zlobil, mohli říct, že vevnitř jen balíme... Uvařili jsme společně kotel těstovin, popili Bechera (Jo jo, moje nová nafukovačka má flek, protože den před tím někdo strčil blbě zavřeného Bechera do auta, ale zas pěkně voní.) a spali v teple chaty, zatímco venku fučel tak silný vítr, že Honza musel k ránu vyběhnout ven a stan strhnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat