Rovnou si přiznejme, že meta "zkusit všechny islandská piva" je značně omezená výběrem v monopolním Vínbúðu. Ono se tu těch piv zas tak moc nedělá. Navíc některá jsou pověstná tím, jak jsou hnusná, a těžko říct, jestli je v testování nevynecháme.
Koupily jsme piva Kaldi dökkur a Freya, nakrájely Katčin báječný štrúdl a mohlo se jít na věc.
Nejdřív Freya (4,5%). Podle tipu z místního plátku The Reykjavík grapevine to je pivo, které si nelze nechat ujít. Už v obchodě jsme odhalily, že obsahuje pomerančovou kůru a koriandr. Správně jsme usoudily, že horší než bláznivé pomerančové La Bière de printemps, které jsme ochutnaly ve Vogézách, to nebude. Etiketa slibovala "Křišťálově čisté a svěží pšeničné pivo uvařené k poctě místních žen." No, zcela zjevně nejsme místní ženy, protože jsme se poctěny necítily. Ale na pivo dokořeněné kůrou z pomeranče a koriandrem to vlastně bylo docela dobré a k jablečnému závinu to docela pasovalo. Takže vlastně proč ne, na místní poměry dokonce značný nadprůměr. Ale fakt je to babské pivo!
Potom Katka testovala Kaldi dökkur (5%), které já mám otestované už někdy ze srpna - s výbornými výsledky. Je to tmavé pivo ze severu a jeho dobrou chuť připisuji tomu, že používají český chmel, pokud se ovšem nepletu, protože lahev je u Katky a já nemám jak zkontrolovat etiketu.
Příště nás, myslím, čeká Móri, doufám, že nezklame. Už jenom kvůli tomu, jak je Móri drahý.
Žádné komentáře:
Okomentovat