Po tom, co jsem se domů v noci po příletu klouzala domů hodinu a půl
místo obvyklých necelých 50 minut, jsem se dala do zjišťování, proč
sakra není (většinou) posypáno a taky do modlení, aby to roztálo nebo na
to aslespoň napadl sníh.
Posypáno není. Kupodivu ani nikdo netvrdí, že se to nestíhá (čemuž bych
i věřila), ale město na rovinu řeklo, že je to schválně. "Protože solení
je neekologické (budiž) a kdo má na jaře zametat ten písek, když led a
sníh roztaje?" Co?! Takže tady se nesype, aby se nemuselo uklízet.
Super, lidi ať si klidně zlámou ruce a nohy, koneckonců chodit se po tom
fakt ani nedá, takže všichni jezdí autem (jako vždycky) a hlavně
autobusy (což je pro město výhodné). Proklela jsem místní politiky,
poděkovala novinám Iceland Review a Reykjavík Grapewine, že nás
obohatily o informaci a šla se dál klouzat. Bohudík to v sobotu a neděli
trochu povolilo a v pondělí nasněžilo. Naštěstí se vzpamatovali a tu a
tam (mimo centrum- prima, ale proč ne i tam?!) i sypou.
Žádné komentáře:
Okomentovat