->Pondělí
Po ránu mě zaskočila tma, ale statečně jsem si nasadila čelovku,
rozsvítila blikačky na kole, nasadila čepici, helmu a rukavice a
vyrazila do školy. Kdo vymyslel hodiny od 8:20, když se rozednívá až po
deváté? (A bude hůř.) Krásně jsem zmokla a ještě přijela o 5 minut
pozdě. V hodině islandské výslovnosti se krásně vyjímal můj ochraptělý
hlas. Náladu mi ale zvedl výsledek domácího "projektu-úkolu", protože
23,85 bodu z 25 považuju za pěkný výsledek.
Hodina pedologie dni zrovna nepřidala, Páll Kolka je uspávač hadů,
kolegové omdlévají při pohledu na základní chemické rovnice a Islanďan
vedle mě v první řadě na férovku usnul. Navíc z nějakého záhadného
důvodu Pállovi někdy nerozumím...
Odpoledne jsem připravovala referáty na úterý (že zrovna na mě musí
vyjít dva referáty v jednom dni), šla se proběhnout a večer si četla. Ve
20:30 se na webu objevil od Áslaug, naší učitelky, 15ti stránkový
článek k přečtení na zítra, ale to jsem už vzdala. Arnau mě ještě
zalarmoval na facebooku, že je polární záře, ale nestála za řeč a tak
jsem v 0:30 šla spát...
-> Úterý
Island mě znovu zaskočil už v 1:05, kdy se nad městem rozjela polární
záře nevídaných rozměrů a já spala jako nemluvně. Ve čtyři mě probudil
návrat spolubydlícího z nějaké pařby, ale pohled ze dveří potvrdil, že
žádná polární záře není a můžu spát dál. Umíte si představit, jak mě to
štve, když dneska všichni na facebook hází desítky fotek jasně zelené
polární záře nad městem...
Ráno jsem si přivstala, abych přečetla ten článek (ve kterém nic
nebylo) a promeškala jsem kvůli tomu islandštinu, což mě pěkně štve.
Nejdřív jsem měla referát v předmětu "Aktuální události v geologii",
kde musíte prezentovat, co se za poslední týden odehrálo (zemětřesení a
vulkanismus ve světě a na Islandu) a taky ještě prezentujete článek. No,
byla to velká sláva. Celý týden se ani tady ani ve světě nic nestalo,
učitel byl unavený a usínal a tak jsem to spláchla za 40 minut místo
60...
Druhý referát se povedl lépe a pak jsme to v menze oslavila koláčkem z
müsli a drbáním s Péťou. Hurá, přežila jsem úterý, teď už bude celý
týden krásný (snad)!
-> Středa
O středě jsem tu teda už vůbec nechtěla psát, jak vidno z data vložení
článku (úterý). Ale! Večer (v úterý) jsem šla "zkontrolovat" polární
záři a byla tam! Popadla jsem foťák, natáhla džíny, mikinu a bundu přes
pyžamo, narazila kulicha a rukavice, strčila do kapsy čelovku a
vyrazila. Nafotila jsem pár fotek od baráku a vyrazila hledat lepší
místo, kde by bylo vidět víc oblohy. Jenže všude tu jsou lampy a tak
není záře pro světelný smog moc vidět. Chtěla jsem si cestou udělat aspoň
jednu fotku, tak jsem vylezla na hrbek u hlavní, lehla do zmrzlé trávy
(křupe to, jako byste šlapali po brambůrkách:-) a nastavila foťák. Žuch! Na
záda mi skočila černá kočka a uvelebila se, jako by se nechumelilo
(taky že ne). Málem mě klepla pepka, jak jsem se lekla. Po odfocení jsem
ještě chvíli blbla s předoucí kočkou a Skuggi (jak měla napsáno na
obojku) pozornost ocenila, dokonce aportovala papírovou kuličku. Akce
"vyfoť si zelenou šmouhu" byla parádní, světlo po obloze jen tančilo a
bylo to ještě úchvatnější, než obvykle. Třešničkou na dortu se stal už
jen můj pád na zamrzlé louži při cestě domů. No plácla jsem sebou pěkně,
ale foťák to, zdá se, přežil, já taky a tak jsem si ještě večer dočetla
451 stupňů Farenheita (super!) a najednou bylo čtvrt na tři.
Edit po pár měsících: Nepřežil. Má odřenou antireflexní vrstvu na objektivu, odhadovaná cena nápravy následků mého pyžamového výletu je cca 3000 Kč. Opravdu super.
Žádné komentáře:
Okomentovat