Usoudili jsme, že nastal ten správný čas pro návštěvu Modré laguny a já
k tomu usoudila, že by se to dalo spojit s výletem na Keilir.
Tentokrát jsme auto naplnili pěkně - kromě mě, Hendrika, Péti, Štěpána a Chrise s námi ještě jela Štěpánova kamarádka Nadine.
Instrukce následující: Pojedeme do Laguny, před tím bude výlet. Nejspíš
to byl důvod, proč Nadine dorazila v kozačkách, s kabelkou a bez plavek
:-) No, stane se.
Nakonec jsme místo na Keilir jeli na Seltún, protože tam Štěpán ani Chris ještě nebyli. Kleifarvatn, jezero u Seltúnu, bylo ve vycházejícím sluncí úplně nádherné. Seltún (Krýsuvík) byl zas jiný, než minule, nefoukalo, sluníčko mu dalo úplně jiné barvy a vylezli jsme i na vršky,
kam jsme minule kvůli větru nemohla. Jen "barevné jámy", které jsem
Pétě slibovala, byly zatopené, holt asi stoupla spodní voda :-(
Cestou do Grindavíku jsme se stavili na útesech Krýsuvíkuberg.
Cesta z červeného štěrku, výhledy, Chrisův výkřik "Viděl jsem
vydechnout velrybu!" a naše posměšné odpovědi "To víš, že jo...",...
Pěkně barevné skály ve vrstvách, moře s obrovskými vlnami, co víc si
přát. Kluci ještě šplhali na jakousi trojnožku
z klád, což jim jednak moc nešlo a jednak od toho byli nepěkně zelení
:-) Zatímco jsme v jednu odpoledne koukali na sluníčko, které se fofrem
sklánělo k obzoru, v dálce opravdu vyfoukla velryba a pak i vyskočila
nad hladinu! To je whale watching, tohle!
Celí nadšení jsme se ještě rozjeli k majáku, ale cesta byla tak špatná,
že jsme to rychle otočili. U brodu jsme potkali auto s Lolou, naší
známou z jazykového kurzu (klasika - setkání Erasmáků uprostřed
ničeho...). Ještě jsme zajeli na oblázkovou pláž, kde nás překvapilo
množství vyplaveného bordelu a hlavně fakt velké vlny.
Nakonec hladoví muži zaveleli k odjezdu do Grindavíku. Město oplývalo
dokonce i benzinkou s hamburgery, kde se usídlili kluci a my jsme si s
Péťou šly koupit skyr. Nic jiného jsme v Grindavíku nepodnikli, protože
byl ten správný čas vydat se do lázní. Chris mezitím zorganizoval plavky
pro Nadine, protože jsme se v Blue Lagoon měli potkat se spoustou Erasmáků, a mohlo se jet.
Díky studentským kartičkám (s kennitalou) jsme šli za 1600ISK místo
30Euro, což je vcelku milé. Ještě za světla jsme se stihli (několikrát)
opatlat bahnem, zanadávat si, že laguna je na náš vkus studená (pak to
bylo lepší) a spolu s tmou už jsme se jen ráchali, saunovali, oplácávali
bahnem a drbali. Tohle jsme si užili parádně. Kromě neskutečného hladu
jsme tak získali i pocit odpočinku. Konečně.
Žádné komentáře:
Okomentovat